Problémy a výzvy ochrany životního prostředí v Mutěnicích

V posledních letech jsme svědky stále se stupňujícího tlaku různých bezohledných podnikatelských lobby na naše přírodní zdroje. Například těžba písku u prameniště pitné vody v okolí Bzence, spalovna plastů v Šardicích, dekontaminační plochy nebezpečného odpadu v Mutěnicích.

Jak se již několikrát v minulosti potvrdilo, naše současné vedení obce není v tomto směru schopno dostatečně efektivně hájit zájmy obyvatel Mutěnic. Nezájem v případě petice k těžbě písku u Bzence umístěné firmou VaK na podatelně OÚ, neochota zabývat se problémem spalovny v Šardicích a liknavost v případě dekontaminačních ploch je na pováženou.

Pokud tedy chceme mít z Mutěnic i v budoucnu hezké a zdravé místo k životu, kde bohatství a prosperita pramení z lidské píle, čisté přírody a krajiny, kde se budeme dobře cítit nejen my, naše děti ale i návštěvníci a nechceme-li být doslova jen “technickým suterénem a odpadkovým košem Hodonínska”, musíme problémy jasně pojmenovat, veřejně je prodiskutovat a navrhnout rázná řešení.

Hlavními problémy a výzvami v souvislosti s životním prostředím v Mutěnicích jsou skládka TKO v Hraničkách, dekontaminační plochy nebezpečných odpadů a z dlouhodobého hlediska půdní eroze.

Eroze půdy

Se zájmem pozoruji snahu řešit problém za nemalých finančních nákladů pomocí tzv. suchých poldrů. Nemyslím si, že samy o sobě mohou být spásným řešením. A to hned ze tří důvodů. Řeší pouze důsledky a to pouze částečně – zachycují půdu již splavenou, která se bez další úpravy nedá vrátit na pole, jsou nákladné a zavádějí nemalé mandatorní (povinné) výdaje do rozpočtu obce – pravidelná údržba poldrů, odvoz a zpracování naplavené zeminy. Dle mého názoru by bylo mnohem efektivnější a levnější působit přímo v místě vzniku samotné eroze. Jednak osvětou (v případě soukromých pozemků) a jednak restriktivně (v případě obcí pronajímaných pozemků) a to zejména v oblasti způsobu jejich obdělávání a druhu pěstovaných plodin.

Skládka TKO v Hraničkách

V této souvislosti už se toho mezi spoluobčany namluvilo hodně. Mne osobně napadá hned několik otázek, na které u nás brzy budeme muset najít odpovědi.

Je nutné za každou cenu rozprodávat její kapacitu okolním obcím? A obešel by se rozpočet obce bez příjmů za takový výprodej našeho životního prostředí? Jak to dělají v okolních městech a vesnicích, kde žádná skládka není – o co nás ve srovnání s nimi skládka obohatila a byly tyto prostředky hospodárně vynaloženy? Kolik bude činit poplatek za popelnici, až kapacitu naší skládky naplní cizí odpad? Co bude poté se zaměstnanci skládky? Kolik bude stát údržba skládky po jejím uzavření po dobu dalších 35let? (tato podmínka je součástí integrovaného povolení viz příloha) Ví někdo, co je v ní vlastně uloženo? Bude někdy možné se zde uloženého odpadu zbavit a za jakou cenu? Dá se vzniku vlastního odpadu lépe předcházet?

Letecký pohled na skládku. Zdroj obrázku: www.CeHO.cz

Dekontaminační plochy nebezpečných odpadů

V roce 2010 bylo firmě ENVISERVIS, s.r.o. v katastru Mutěnic uděleno Krajským úřadem integrované povolení k provozu celkem dvou dekontaminačních ploch určených k biologickému odbourávání škodlivin z nebezpečných odpadů. Jedná se zejména o vrtné kaly obsahující ropné látky, galvanizační kaly, kaly z čistíren odpadních vod a to i průmyslových s obsahem těžkých kovů, tak, aby tyto bylo možno dále využít nebo bez obav uložit na skládku. Je nutné poznamenat, že z provozu těchto zařízení na území katastru naší obce neplynou do obecní pokladny žádné příjmy.

2.1.2014 – Dekontaminační plocha Rokytí. Jedna z lagun. Hráze, které svou funkci plní pouze symbolicky stojí mimo betonovou plochu! Foto: Čisté Mutěnice

Inspekce životního prostředí (IŽP) dospěla k závěru, že toto zařízení, které má sloužit ke zlepšování životního prostředí mu naopak škodí. Provozovatel totiž od prvopočátku neplní podmínky zákonem stanovené. Neprovádí důkladnou evidenci zpracovávaného odpadu, kontrolu a měření celého zařízení. Dále inspekce konstatovala, že skladovaný materiál v množství desítek tun byl uložen zcela mimo zajištěnou plochu a došlo k úniku nebezpečných látek do okolního prostředí. Kontrolní odběry v okolí skládky prokázaly přítomnost ropných látek a zvýšené pH (překyselení) půdy, jež je průvodním jevem kontaminace těmito látkami.

12.1.2014 – Dekontaminační plocha Rokytí. Na skládce se nachází na pohled i podle „vůně“ stejná tekutina jako ve vývěrech dole po svahu, jakožto i v záchytné jímce. Foto: Čisté Mutěnice

12.1.2014 – Dekontaminační plocha Rokytí. Kontrolní jímka vyhloubená obcí níže po svahu (asi 100m) aby zachycovala kontaminovanou tekutinu unikající ze skládky firmy ENVISERVIS – tato tekutina byla údajně odvážena do speciální čistírny odpadních vod v Brně. Zmíněná tekutina byla tmavě hnědé až černé barvy, silně zapáchala, vykazovala olejovité skvrny a jen těžce šla při potřísnění smýt. Foto: Čisté Mutěnice

Z vyjádření IŽP dále vyplynulo, že celkem 1600 tun, což je pro představu asi dvě stě nákladních automobilů) odpadu. Firmě ENVISERVIS bylo uloženo na skládce TKO v Hraničkách. Z informací v tomto vyjádření lze vyvozovat jisté pochybnosti v souvislosti s dokumentem o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu, kterým se vedení skládky zaštiťuje. Inspekce dále ve svém stanovisku ohledně této šarže odpadu uvádí, že neexistuje doklad o aplikaci mikroorganismů nutných v procesu biodegradace (biologické odbourání škodlivin) – tento materiál tedy řádně procesem dekontaminace neprošel a jakožto nebezpečný na skládku být uložen vůbec neměl.

Stávající vedení obce nejen, že nevzneslo jedinou připomínku a nepokusilo záměru této firmy během povolovacího řízení zabránit, neobrátilo se na Krajský úřad Jihomoravského kraje se žádostí o dodatečné posouzení vlivu na životního prostředí obou dekontaminačních ploch, ale po celou dobu neprojevilo o skutečný stav provozu sebemenší zájem.

Když se konečně při stavbě přilehlého suchého poldru projevil havarijní stav jednoho ze zařízení, byla celá věc ze strany obce bagatelizována. Na podněty občanů a Spolku Čisté Mutěnice bylo reflektováno nedostatečným způsobem. Na přímé dotazy bylo odpovídáno vyhýbavě s tím, že věc je v šetření, ačkoliv nové zásadní skutečnosti a výsledky šetření již byly dávno k dispozici. Občané sdružení ve Spolku Čisté Mutěnice byli nakonec nuceni si důležité informace opatřit sami a seznámit se závažným stavem obecní zastupitele i veřejnost. V této své činnosti pokračují a intenzivně se snaží získat podklady a informace, které by ve svém důsledku mohly vést až ke zrušení těchto provozů.

Provozovatel svoji činnost ani na jedné z ploch přes mediální sliby (článek ze dne 10.1.2014, Nafta z vrtů ve vodě? Olejová látka straší u Mutěnice, Hodonínský deník) nepřerušil a nedostatky při jejich provozu údajně napravuje. Ale upřímně, Vy tomu věříte? Věříte tomu, že někdo, kdo od začátku žádná pravidla určená zákonem nedodržoval, svůj přístup najednou změní? Věříte, že zařízení, které není a nikdy nebylo technicky způsobilé zabránit šíření kontaminace do okolní přírody nás před těmi jedy ochrání? V neposlední řadě věříte vedení obce, které neprojevilo dostatečný zájem, ani nepodniklo účinné kroky, které by vedly k nápravě celé věci? Odpovědi nechám na Vašem uvážení.

12.1.2014 – Dekontaminační plocha Rokytí. Stromy nejsou bez listí jen kvůli ročnímu období – jsou suché. Později se ukázalo, že většina z nich se na jaře už nezazelenala a ostatní jeví známky otravy. Foto: Čisté Mutěnice

Závěr

Strana svobodných občanů Mutěnice je i vzhledem k personálnímu obsazení kandidátky do podzimních voleb příslibem jednoznačné změny kurzu. Budeme mnohem aktivnější v zastupování zájmů našich spoluobčanů v těchto věcech. Navážeme spolupráci se spolky zaměřenými na ochranu životního prostředí a zasadíme se o to, aby zde již nikdo nepodnikal na jeho úkor.

Zdroje informaci:

Autor úvodního obrázku Miroslav Havlík, Zbrod Mutěnice 2014.

Svobodní Mutěnice

Web příznivců Strany svobodných občanů (Svobodní) v Mutěnicích.